Kapitola druhá a poslední

27. listopadu 2012 v 22:50 | Wiz |  Bylo by lepší lhát.
Já vám říkala, že tahle povídka bude krátká ;)
Ale nebojte se, mám rozepsanou jednu ultradlouhou a druhou celkem dlouhou už mám napsanou ;) ještě k ní vymyslet název ;)


-----

Připadalo jí to jako nějaká nekonečná noční můra, ze které není možné se probudit. Šest měsíců tu byla zavřená, šest měsíců neviděla svět mimo chladnou vilu, šest měsíců spala v temné konce na něčem, co vzdáleně připomínalo slámu. A teď, když se jí naskytla jediná příležitost k útěku, překazil ji Lucius Malfoy.

"Vrátíš se zpátky do vily, děvenko,"ušklíbl se a s odporem kopnul do bezvládného těla toho, který jí chtěl pomoci. "A tenhle zrádce zemře,"

jako v mrákotách se nechala dvěma z nich odvléct do své cely. Vždycky je přeci nějaký šťastný konec, opakovala si pořád, tak kde je ten můj?

Jiskřička naděje jako by pomalá ještě víc, když o chvíli později vhodili do kobku k ní bezvědomí tělo Severuse Snapea. Z mdlob ho neprobrala, musela počkat několik hodin, které se vlekly jako ještě nikdy v jejím životě, než omračovací kouzlo pomine samo.

Teď jsme mrtví oba, po myslela si zoufale. Tělo na podlaze se pohnulo. Konečně se probral.

"Co... Co se stalo?"

"Malfoy,"řekla jen. Snapeovi to jako vysvětlení stačilo. Vzteky praštil pěstí do kamenné podlahy.

"Zabiju ho!"zavrčel, "Jednou ho vážně zabiju!"

"Obávám se, že ani jeden k tomu nebudeme mít příležitost,"přiznala.

"Proč ne?"

"Protože Malfoy sem zavolal Pána zla. A chce, abys byl souzen jako zrádce,"

Klesl na zpět na podlahu.

"A co bude s tebou?"

"To nevím,"povzdechla si. "Ale po tom všem by mi ani nevadilo, kdyby mě zabili,"

Zjevně nenašel slova pro argumenty, kterými by jí to vyvracel, nebo s ní jednoduše souhlasil, každopádně mlčel. O nějakou chvíli později zarachotily v zámku klíče. Debbie sebou při tom zvuku trhla, Snape ale nedal ničím najevo, že by slyšel jak skřípavé otevření dveří, tak Červíčkův zlomyslný hlas.

"Pán zla čeká,"oznámil s kyselým úsměvem.

Nepamatovala si, že by vyšla po schodech nahoru z kobky, nebo že vy procházela křídlovými dveřmi do sálu, ale najednou seděla uprostřed místnosti na židli s vysokým opěradlem, kde, jak si s hrůzou uvědomila, seděla před ní už řada lidí, které svedla ze světa právě její schopnost vidět pravdu. Severus Snape ležel na zemi za jejími zády, spoután neviditelnými pouty a zbaven schopnosti mluvit.

Doprostřed hrudi jí mířila nejmocnější hůlka ze všech, ale křídově bílá ruka, která ji držela, nepatřila jejímu pravé mu majiteli. Ten se choulil v rohu a předstíral, že tam vůbec není. Ne že by ten fakt upíral Voldemortovi na hrozivosti.

Očekávala, že bude mluvit k ní, když už seděla na tom místě, ale Pán zla s pohledem upřeným na hůlku, adresoval svá slova spoutanému za jejími zády.

"Jsem zklamán, Severusi, jsem opravdu velice zklamán,"pronesl ledovým hlasem. "Věřil jsem ti,"

Snape mu bez mrknutí opětoval kamenný pohled.

"Řekni mi, proč zrovna kvůli téhle?" Ledabyle mávl hůlkou směrem k ní. "Proč jsi mě zradil kvůli téhle?"

Opět nic, i když Snape už jistě mluvit mohl.

"Crucio!"

Debbie ucítila nápor té největší bolesti a s výkřikem se sesunula z židle na mramorovou podlahu.

"Pověz mi," Teď už mluvil k ní. Ani se nesnažila najít odvahu podívat se mu do očí, zůstala ležet na zemi bez hnutí a zrak upírala k Severusovi. Věděla, co přijde. Další, kdo zemře jeji rukou. "sloužil mi celá ta léta věrně?"

Chtěla by přikývnout, tak strašlivě si přála říct mu ano. Ale pravdovidci nemohou lhát. Mlčela.

"Crucio!" Bolest, neskutečná bolest.

"Ne!"vyjekla.

"Donášel na mě Brumbálovi?" Opět žádná odpověď. "Crucio!"

Tentokrát byla chytřejší. Zatnula zuby a nevydala ani hlásku, i když myslela, že bolestí zešílí.

"Ano!"

Bolset zmizela. Debbie byla v šoku, protože to slovo nevyřkla ona, ale Severus Snape. Voldemortovi přes ústa bez rtuť něco, co mělo asi připomínat úsměv. "Už jsem si začínal myslet, že jsi ztratil hlas, Severusi. Crucio!"

Debbie sebou opět slíbila v křečích a neubránila se křiku.

"Přestaň!"protestoval Severus a z černých očí mu sršely blesky. Kletba pominula.

"Nebudeš mi rozkazovat!"zaječel Voldemort a zamířil hůlkou na Severuse. "Předtím, než tě zabiju, chci vědet, co všechno jsi mu řekl. A dostanu to z tebe, i kdyby tahle nicotná holka měla umřít!"

Severus mu věnoval dlouhý kamenný pohled. Pak se pohrdavě ušklíbl. "Všechno. Řekl jsem mu o všem, co jsi udělal, co chceš udělat. Věděl, jak tě porazit. A teď to ví i Harry Potter,"

Třásl se vzteky. Pán zla v jednom momentu ztratil nejlepšího služebníka a získal silnější a obávanější nepřátele. Jeho šance na vítěztví ve válce se hroutily.

"AVADA KEDAVRA!"

Debbie ztuhla. Severus bez života dopadl na podlahu, jeho oči bez jiskry se dívaly kamsi do dálky za ni.

Voldemort se ani nepouhnul, jako by čekal, jestli se Severus nezvedne ze země a nebude s ním bojovat. Nestalo se tak. Otočil se hadím obličejem k Debbie a probodával ji pohledem.

"Zabijte mě,"

Rozesmál se. Byl to odporný chladný zvuk, při kterém tuhle krev v žilách. "Ne, ne, děvče, na smrt si budeš muset ještě počkat. Odveďte ji zpátky do její cely, zítra pokračujte s výslechy. A..." Věnoval Severusovu tělu poslední prázdný pohled, "...tohohle někam ukliďte,"


------

pardon že je to zase špatný konec, ale já prostě disneyovky psát neumím...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 28. listopadu 2012 v 11:11 | Reagovat

:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Povídky a básničky na tomto blogu spadají pod copyright.
Autorská práva náleží autorkám Vampire princess, Mystic lady a Wiz.
Pokud je chcete kopírovat na své stránky nebo někde jinde zveřejňovat,
zeptejte se nás, nebo k tomu alespoň příhoďte naší ikonku. Gracias.