Kapitola čtvrtá - Před večeří (druhá část)

12. prosince 2012 v 18:36 | Wiz |  Cesta k odpuštění
a druhá část :D rozjezdová část téhle povídky je definitivně u konce, teď už to pojede až do konce ;)


-----

Všiml si, že tu není sám. Rychle vstal ze židle a tasil hůlku. Ruka se mu roztřásla, když viděl, kdo stojí ve dveřích.

"Já... já jen..." Olivia nenacházela slova. Sama pořádně nevěděla, proč vlastně přišla. Udiveně si uvědomila, že vůbec nemá strach. Mohl by jen mávnout hůlkou a zneškodnit ji, ale neudělal to. Nechal ruku s hůlkou klesnout podél těla a dál se jí upřeně díval do očí.

"Proč?"zeptal se ochraptěle.

"Proč co?" Olivia nechápala, o čem to mluví.

"Proč jsi to neřekla Brumbálovi? Proč jsi to nikomu neřekla?" V očích měl zmatek a zoufalství, hleděl na ni a čekal na odpověď.

"Prosil jsi mě..."

"Tys mě taky prosila."zašeptal. Oli sebou trhla při vzpomínce na tu noc. Jak moc tehdy chtěla, aby celý její život skončil. Ale on to neudělal.

"Proč jsi to neudělal?"zeptala se místo toho ona jeho.

Viděla snad právě v jeho očích slzy? "Nemohl jsem...já..."

"Mohl jsi zabít celou moji rodinu, ale nemohl jsi mi odlehčit od utrpení, co mě čekalo potom, co jsem se probrala?"pořád mluvila tiše, dívala se mu upřeně do očí, jen přistupovala o pomalé kroky blíž.

"Nezabil jsem nikoho z tvojí rodiny."sklopil oči, ale znělo to, jako by tomu nevěřil ani on sám.

"Stál jsi tam, pozoroval jsi. Nic jsi neudělal, i když si mohl. Na tvůj rozkaz by toho nechali."jako by znovu slyšela křik svého bratra.

"Nechtěl jsem...já..."

"Ptal ses, proč jsem to udělala. Proč jsem tě neudala. "šeptla a zastavila se. Jejich tváře od sebe dělilo několik málo palců. "Protože já už nemám co ztratit. Můžeš mě zabít, jestli chceš, smrt mi bude docela milá. O nic víc mě už připravit nemůžeš." Proti její vůli jí po tváři dolů stekla slza. Já husa. Proč jsem se vůbec chodila? Nevěděla to. Ani nevěděla, proč s ním právě teď mluví.

"Je mi to líto."

Udiveně zvedla hlavu. Slyšela právě to, co si myslela? Severusova tvář byla tak bledá, že bylo k nevíře, že v jěho těle stále koluje krev. Po dlouhé tváři mu stékala slza.

"Já...jak...ty..."koktala Oli. Nenalézala slova a ani nevěděla, co by mu měla vlastně říct.

"Vím, že mi to neodpustíš..."šeptl smutně.

Chtěla by, když ho takhle viděla. Nešlo to. Pořád měla na paměti tu noc. Ale teď věřila tomu, co jí říkal, víc než věřila sama sobě.

"Některé věci se odpustit nedají, Severusi. I když bych chtěla."

Její slova ho šokovala na nejvyšší možnou míru. "Ch-chtěla?"vykoktal zmateně. "Oli, já jsem vrah!" Škubl sebou, když musel vyslovit poslední slovo. "Pozabíjel jsem tvou rodinu a... a ty mi chceš odpustit?"

Olivii před očima vytanuly zelené záblesky, když mluvil o její rodině. Přesto nepatrně přikývla.

Ale Oli, já..."nedokončil, protože se ozvalo zaklepání na těžké dveře. Olivia bleskově uskočila za skříň. Slyšela, jak Severus otevřel dveře a pak promluvil Brumbál.

"Nemluvil jste tu s někým?"podivil se.

"Ne."odpověděl Severus tónem, který potvrzoval opak.

"No, nevadí, přišel jsem vám říct, abyste přišel na večeři. Jste tu zavřený jako ve vězení."

"Už jsem vám říkal, že jídlo nechci."odporoval mu Severus a jakoby na znamení toho, že nemluví pravdu, mu hlasitě zakručelo v žaludku.

"Já slyším, že byste tam šel docela rád." Podle hlasu ředitele bylo poznat, že se usmívá. "Počítáme s vámi."dodal a Olivia pak slyšela jen jeho vzdalujících se kroků. Vyšla zpoza skříně.

"U Merlina."zaklel Severus tiše.

Protaáhla se kolem něj a pak, poněvadž šla pozdě, se rozeběhla chodbou k Velké síni na večeři. I přesto tam byl Severus dřív než ona.

"Co to povídáš, Hermiono? Snape sedí támhle."slyšela od svého stolu hlas Parvati, když konečně přiběhla k jídlu.
"Teď tu zase není Olivia."

"Pardon, jdu pozdě." Oli se udýchaná svezla před svůj talíř se špagetami a v duchu nadávala sama sobě, že vůbec někam chodila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Hřebíkem do hlavy nebo drátem do oka?

Hřebíkem do hlavy
Drátem do oka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Povídky a básničky na tomto blogu spadají pod copyright.
Autorská práva náleží autorkám Vampire princess, Mystic lady a Wiz.
Pokud je chcete kopírovat na své stránky nebo někde jinde zveřejňovat,
zeptejte se nás, nebo k tomu alespoň příhoďte naší ikonku. Gracias.