Květen 2013

01 Sunday morning

27. května 2013 v 19:54 | Wiz |  Prokletá duše
Ok, revoluce nastala, Wiz opět píše a co hůř, píše autorsky :D
Kdo nebude chtít číst, pochopím.
Pro toho, kdo bude, je tu zpráva - Tahle kapitola je vážně spíš úvod, pomalinku se to rozjede až o jednu či dvě kapitoly později.
Jinak, na začátku kapitoly je vždy citace nějaké písně, protože mi svým textem kapitolu připomíná.
Tuhle povídku věnuji Mystic lady, které vděčím za název ;) dankešén ;) pak ještě Vampire princess, protože mi dovolila uzmout si pro své dílo pár upírů ;) a nakonec pro vás všechny, kteří klikáte na "celý článek" a odhodláváte se číst ;)


Omluva + nová tvorba

27. května 2013 v 19:48 | Wiz |  Prokletá duše
Ahoj,
v prvé řadě prosím přijměte mojí omluvu, že tu pořád nejsem, měla jsem tvůrčí krizi a i když jsem měla čas sem něco napsat, opravdu jsem zaboha nedokázat přijít na to co. No, už je to snad pryč :)

Budu se vám snažit mojí nepřítomnost novou povídkou, první díl přibyde za chvíli. Sice se trochu cpu do řemesla Vampire princess, protože jsou tam upíři, ale mágové, což je zase moje parketa. No, uvidíte ;)

Majte sa, jdu zveřejnit první část "veledíla"...
Wiz.

VŽDY A NAVŽDY...

26. května 2013 v 20:01 | Mystic lady
Stála jsem přímo v tom švu. Švu mezi životem tady a tím, co mě čeká na druhé straně.
Přišel ke mně se smutným úsměvem na tváři.
Byl krásný.
Tmavou tvář lemovaly černé lokny, spadající mu až na ramena. Ironie osudu tomu chtěla, aby byl oděn v bílé tóze.
Byl opravdu nádherný.
Černá křídla měl roztažená do stran.
Anděl smrti.
Natáhl ke mně ruku.
Pojď. Chyť se mně. Rozluč se s tím, co jsi tu nechala. Už tě tu nic nedrží. Projdi skrz šev. Pak bude vše jak má.
Jeho černé oči odrážely smutek, soucit, odpuštění.
Naposledy jsem se otočila. Naposledy jsem pohledem přejela každý kout tak důvěrně známého nemocničního pokoje. U postele na židli spal tatínek opřený hlavou o stěnu. Vedle něj spala maminka, která se uvelebila hlavou na jeho rameni. A na posteli tam, kde jsem před chvílí ležela i já spala moje krásná malá sestřička. Křečovitě svírala hnědého medvídka, Sukie. Naklonila jsem se k ní a políbila jí na tvářičku.
Po tváři mi stékala slza. Ale neotřela jsem ji. Nechala jsem ji stéct, i se vší tou bolestí a smutkem. Teď zůstal jen klid.
Usmála jsem se na ty, které jsem tolik milovala. Na ty, kteří mi dodávali sílu, když jsem ji potřebovala.
Poslední pohled. Poslední vzpomínka.
Otočila jsem se zpět k andělovi. Ruku měl pořád nataženou. Nijak na mě nenaléhal. Sama jsem věděla, že nastal čas.
Vklouzla jsem svou dlaní do té jeho. Hřejivě mi sevřel prsty.
Zavřela jsem oči.
Poslední krok.
Poslední nádech.
Poslední úder srdce.
Poslední úsměv.
SBOHEM...

Tento článek patří Lucince, té nejstatečnější osobě na světě. A i když si to už nemůžeš přečíst Lucí, zůstaneš se mnou navždy.Bylas mojí sestrou. Milovala jsem tě. A budu tě milovat navždy. Ale to ty víš...
And here comes the sunshine...here comes our dreams...here, take my hand...and I'll be still with you...
Always...Forewer...

Wanna be?

26. května 2013 v 10:20 | Vampire princess,Wiz, Mystic lady
Zápis do Affs :))
Podmínky:
1) Navštívíš náš blog minimálně jednou týdně.
2) Jednou měsíčně zanecháš komentář ale ne typu obíhám!
3) Žádné urážející komentáře..

Zapište se pod článkem:
1) Přezdívka
2) Adresa blogu
3) Proč bys chtěl být v našich affs

Jeden pohled ke štěstí a nebo k breku...

24. května 2013 v 21:15 | Vampire princess |  livestyle
Ano další nevysvětlitelný nadpis. Neovedu si představit, že někoho z vás eštět baví číst ty moje články, které jsou většinou naplněny sklamáním a v některých výjimečných případech štěstím. A pravda je taková že tohle je zase jenom další výlev mého srdce, takže se dá předpokládat, že to bude velice deprimující. Dá se říct, že tyto články jsou vždy psány až když už jsem na to krátká a své pocity nezvládám uhlídat. Šokující mi připadá, že i když se vypíšu do deníku tak to nepomůže tolik jako když se s tím svěřím vám. Jinak bych řekla, že jsem velice uzavřená a málokdo zná všechny traumata mého života. To bue možná také tím, že jsem zatím neměla příležitost zůstat někde tak dlouho abych se z toho všeho zvládla vymluvit a kdo by také byl schopen poslouchat dlouhou historii všech těch drastických zážitků. Ale nejzvláštnější je, že mě nezkolila ani jedna z těch věcí ale najenou když jde o jednoho "pitomce" tak nevím co si počít. Tendle článek bude psán formou myšlenek. Tudíž při čtení bude užitečné kdyby jste si představily, že se tento úvahový monolog odehrává ve vaší hlavě jako kdyby jste mluvily k němu. Což je vlastně jedna z mích nepochopitelných vlastností. Dost čato když někdo vejde do mého pokoje neohlášen tak mě přistihne při rozmlouvání s někým koho si vybavuji jen ve své mysli. Ale musím uznat, že je to nejlepší způsob jak ze sebe dostat smutek, vztek a nebo klidně i štěstí.

Vampire princess....úvaha o životě..

19. května 2013 v 13:47 | Vampire princess |  livestyle
Prolížím si alba. Každá fotka mi připomíná jaká jsem byla a jak moc jsem jiná. Na fotkách je ta malá holčička, která věří na pohádky a na větu: "Žili šťastně až navěky." Jenže smrt nezná slovo navěky, smrt věří v pomíjivost. A stejně tak štěstí nikde nezůstane dlouho je to takový nevděčný, krátkodobý host. U někoho pobyde dlouhou dobu a ze života pohádku mu udělá. U jiného zaklepe jen na dveře a zmizí někde v dálce. "Život není fér" Ano to se říká. Pravdivé toto příslový jeden prochází se sadem růžovým,vjiný v dáli v jeskyni se choulí. Když pohlížím tak na světlo světa, chce se mi tančit a smát. Ale když sundám si růžové brýle mám sto chutí brečet a řvát.

Když je člověk šťastný, život mu vrazí kudlu do zad. Když je na dně, chce si ho eště více podat. Nejšťastnější je tedy ten, kdo není šťastný ani na dně. Ale tito lidé nežijí opravdový život! Když nepoznáš lásku, štěstí ti nic neříká. Když srdce zlomenné jsi neměl, nevíš co je to utrpení. Je pravda že láska největší rány rozdává, ale bez ní je život jen ubohá triáda. Jak peníze tak i láska oči zaslepí z moudrého se v hlupáka člověk promění. Nevídíš chyby jen krásou krmíš svůj zrak. Na co je signál očí když srdce nebije ti silně? Na co je záře z vnější když uvnitř prázdnota se skrývá? Kdyby všichni lidé byly slepí na světě neexistovala by povrchnost. Každý řídil by se srdcem a štěstí našel by hned.

Umí eště vůbec někdo používat srdce? Ne! My jen povrchní dovedem být. Vidíme peníze, krásu, lesk a třpit. I bez toho se však dá žít. Opravdová láska je složitá věc. Najít někoho s kým splynem v jeden květ není snadná věc. Ideální partner to jest naivní idea všech žen. Pavda však zní, že ve vztahu silnější jest ten, který miluje méně. Však ten vztah řídit nemůže když není láskou pohlcen, jen ten kdo láskou oplývá pro druhého je schopen zemřít, toť láska z pověr jest. Ve skutečném světě každý chce ve vztahu vést a proto srdce upadá a mozek člověka ovládá. Mozek je zavrženihodný orgán! Hlupák je šťasten jelikož mozek ho neklame a jeho vůdcem je srdce, věří, že může míti cokoli jelikož neuvažuje. Zato lidé vedeni mozkem uvažují příliš a proto považují věci za nemožné. Ale hlavní složkou k naplnění nemožného je víra! Proto já věřím v lepší zítřek a neohlížím se na minulost!

Přítel přichází když celý svět odejde..

8. května 2013 v 9:58 | Vampire princess |  livestyle
Tenhle citát považuje každý za velmi duležitý a pravdivý ale mě se zdá, že se mi to eště nidy nestlo. Vždycky jsem měla spoustu přátel byla oblíbená. Ale vždy když se stal nějaký problém byla jsem sama. Bylo tolik kamarádek a kamarádů, ktří řekli, že tu se mnou budou navždy. Ale kde byly když jsem je potřebovala. Před dvěma rokama se mi zhroutil celej svět a ani jeden z nich se mnou nezůstal. Tehdy jsem pochpila, že vždy budu jen já aa nemůžu se na nikoho spolíhat. Nikdo nesmí znát mé slabiny jinak jich dokáže využít. Jeden člověk mě srazil na kolena a další se začali přidávat.

Řekla jsem si konec! Už nikdo mě takhle nezničí. Už žádnou ránu nenechám si líbit! Život není jen poklidná procházka parkem je to o tom kolik ran uneseš a kolikrát se znnovu dokážeš zvednou. Musíš umět snášet rány a ne si pořád stěžovat na to kdo to zavinil a kdo za to může. Jsi lepší pamatuj!!! Začala jsem jednat sice bezmyšlenkovitě ale nelituju toho. Poté už boj skončil byla jsem volná. Byla jsem šťastná. Nikdo nezná mou slabinu a neokáže jí využít proti mě.

Teď už nikdo nepozná mé pravé já jelikož to jej jediný způsob jak v tomhle světě přežít!! A já už se nehodlám znovu zveda ze země. Hodlám se bránit a už nikdy nespadnout. Není to o tom, že se to budu snažit jen tak držet v sobě a jednoo dne už to nevydžím. Je to o tom jednat a přijmout svůj osud. Jedině tak můžeme být šťastní. Jedině tak dokážeme přežít. Jelikož i nejlepší přítel vám dokáže vrazit kudlu do zad!

Může te si myslet, že nemám pravdu, že vaše nejlepší kamarátka by vám nikdy neblížila. Třeba ne ale i když vám pomůže stále máte 100 procentní důvěru jen sami v sebe. A čím víc ran schytáte tím silnější jste! ALe když budete pořád utíkat nic nezískáte a v budoucnu vás zkolí i jeden nicotný šíp!....

Několik faktů o mě...

5. května 2013 v 19:40 | Vampire princess |  livestyle
Ahoj:))...Chtěla jsem vám sem napsat něco o tom jaká jsem jelikož od té doby co jsem psala článek o sobě jsem se dost změnila a poznala pár svých dobrých i špatných zvyků a tak různě.
Když se na něco budete chtít zeptat máte prostoz v komentářích....

1) Nesnáším pomluvy.
2) Jsem alergická na pyl.
3) Zbožňuju tanec.
4) Jsme totální závyslák na VA (Vampýrská akademie).
5) Nikdy si ve filmu ani v knížce nenacházím sympatie a hlavní postavou (je to divné ale eště se mi to nestalo).
6) Zbožňuju extrémní styly oblékání a způsobu života nedokážu jen tak zapadnout.
7) Pokaždé když se mi líbí nějakej kluk tak je to debil!
8) Nesnáším rozchody proto pokaždé ukončím vztah já. Nebo spíš nechci vypadat jako ta odkopnutá.
9) Nesnáším hmyz.
10) Mám dva sourozence mladší o 11 let.
11) Občas mám sklony k agresivitě, proto v mém pokoji vysí boxovací pytel.
12) Mám ďolíčky na obou stanách ale né jako normální lidi mám je dole. Všem to příde děsně roztomilý ale mě to štve..
13) U ničeho nevydržím moc dlouho.
14) Když s nějakou osobou trávím moc času začne mi lézt na nervi. (jsou i výjimky)
15) Jsem dyslektička.
16) Chodím na gympl.
17) Oblíbené číslo mám 34 jelikož sem ho dostala jako číslo při příjmačkách a skončila sem 13..:))
18) V poseldní době začínám nosit tmavé barvy.
19) Můj oblíbený horror: House of wax
20) Děsí mě voskové figurýny.
21) Když vidím někoho krvácet omdlývám.
22) Líbí se mi hadi.
23) Děsí mě opice (ani nevíte čeho všeho jsou schopný).
24) Nesnáším když mě někdo na první schůzku veme do kina.
25) Dokážu vymyslet opravdu šílené taneční kreace.

Nemesis

5. května 2013 v 11:56 | Mystic lady
Závoj noci se na nás dva snes
Vkrádá se nám do srdcí
Vlažných slov a úsměvů se střes
Je to jen iluze, účel má matoucí

Žal sebral mi srdce
nitro zahořklo s ním
Vzali mi tě prudce
Zbyl jen šedý stín

Šedý stín, vzpomínka klamná
Odvaha je málo platná
V bolesti se topím
stěny kluzké jsou
Copak to nevidíš? Trpím
- smrt poslední mi jistotou

Studna bolesti zvedá se do výše
plní se krví rozbitých těl
Tělo však nahradím, ale co duše?
Kdo jen žít bez ní by chtěl?

Pročpak si mne shodil
do té jámy lvové?
Je ti snad líp? Pomohlo to?
Jsou lepší lásky nové?

Odpusť mi co činit hodlám
Odplata však nutná věc
Zradil si mě? Pomstím sebe!
Bude mě to mrzet, věř

Šplhám po věži z obětí tvých
Až dostanu se nahoru, ukryj se radši
Poslední co uslyšíš bude můj smích
Nejspíš je to takhle lepší

Zabila jsem, a co mi zbylo?
Oči pro pláč nad skutkem zlým
Srdce si mi vyrval? Já tobě taky
Až teď však co provedla jsem
se zděšením zřím

Stíny mi běhají myslí stále
Nepomohla mi pomsta, ne
Proč trápím se a křičím dále?
Kdy už štěstí nastane?

Marně hledám sladký konec
Tvá duše proklela tu mou
Ten v srdci tvém smrtící bodec
Krev mi nechal na rukou

Zničil jsi mě, já zničila tebe
A i tak mě ničíš znova
Musím bloudit zrazená dále
Sama, jako černá vdova

A tak kráčím lásko, drahý
Mstím se stejným jako ty
Marné jsou o útěk snahy
svrhnu je do temnoty

Trestu mohli býti prosti
Ale chtíč je ke zlu sved
Z vášní zbyly jenom zlosti
ze sladkých citů trpký jed

Pomstila jsem, co jsem měla
Přestala jsem život brát
Bolest srdce opustila
vystřídal ji smutek, chlad

Mrtvá jsem a mrtvá budu
život mi to nevrátí
Proměnils mě v krvelačnou zrůdu
Tu i peklo zatratí

Zrodila se bohyně pomsty
Na mě ty že troufal sis?
Teď života jsi lásko prostý
Zničila tě Nemesis

Zatracenej prevít=láska

5. května 2013 v 10:48 | Mystic lady
Přišels ke mně z nenadání
jak čistej blesk až z nebe.
Každou buňkou svýho těla
nasávám kus tebe.

Tu holku co si byla jistá,
měla všechno na dlani
proměnil si v šňůru zmatků
- ta perlama nezvoní.

Pohlédl's mi do očí,
já chtěla utýct kam se dalo
Probudil jsi ve mně city
Co já vím jak se to stalo...

Lítáš jak uragán,
točíš mi svět naruby
Ne, nepřáhíním, věř mi lásko,
máš na tom svý zásluhy

Pokaždý když usměješ se
soustředit se-marná snaha!
Hlava se mi z tebe motá
Jsi horší než horská dráha

Adrenalin stoupá,
už pracuje chemie,
Ale, brouku, mít mě nesmíš
Pozdě plakat - tak to je!

Bojíš se co ztratit můžeš
zbaběle to zvažuješ
Jestli budeš váhat dlouho
tak tenhle boj prohraješ

Né nechci jenom planý sliby
nejsem holka naivní
Jasně, taky dělám chyby
Zlato, tohle asi zabolí

Na každým z deseti prstů
mám stejnýho jak seš ty
Takže milej zlatej, vzbuď se!
Nedělej tu drahoty

Šanci's dostal, tak se ukaž
Stojíš za to trápení?
Nebo seš jen další důkaz,
že se chlapi nezmění?!

Sorry, na týhle neni nic moc nadpřirozenýho (ve vaně jdou líp psát emoce ;) ), ale sand mě za to neukamenujete :)
Povídky a básničky na tomto blogu spadají pod copyright.
Autorská práva náleží autorkám Vampire princess, Mystic lady a Wiz.
Pokud je chcete kopírovat na své stránky nebo někde jinde zveřejňovat,
zeptejte se nás, nebo k tomu alespoň příhoďte naší ikonku. Gracias.